csenfrdekoplrusk

Památník obětem válek

(zpracoval ing. Jaromír Heryán)

Projíždíme-li kteroukoli, i malou obcí, spatříme téměř vždy charakteristickou architektonickou dominantu a tou je kostel, malý kostelík nebo kaple. 

Památníky obětí válek bývají více méně zastrčené a zamaskované okrasnými keři nebo vzrostlými dřevinami. Jsou výrazem historické paměti společnosti. Slouží k zamyšlení a připomínání řídících procesů, které daly důvod ke zbudování těchto pietních míst. Udržování této paměti se děje např. kladením věnců k výročím vztahujícím se k těmto událostem a také pravidelnou péči o památník a jeho okolí. Péče o tato místa má podporu i v legislativě.

Pro účely obecního zpravodaje a internetu jsem si pro Vás připravil malou laickou studii tak, jak se mi podařilo z historických dokumentů zjistit.

Památník obětem válek se v současné době nachází na rozcestí silnice Fulnek-Bílovec a obecní silnice pokračující směrem na Hladké Životice a Pustějov. Na toto místo byl instalován a slavnostně odhalen v květnu 1948. Základní tvar je hranol vybroušeného mramorového komolého jehlanu s plochou stříškou. Na hrubém betonovém základu je usazen betonový kvádr zdoben betonovými kachlemi. Tělo památníku je z tmavošedého mramoru. Sestává ze dvou různě vysokých kvádrů z téhož kamene. Další stupeň je vybroušen do kruhovité zúženiny přesně navazující na poslední stupeň. Poslední stupeň je tvořen nahoru mírně se zužujícím vysokým hranolem s plochou vrcholovou stříškou. Na prvním stupni mramorového kvádru je těsně k tělu pomníku zalícovaná po obou stranách stylizovaná napodobenina dělostřeleckého náboje. Je zde také uveden zhotovitel tohoto díla. Na druhém stupni je rovněž z každé strany hranolovitý podstavec s mramorovou antickou vázou se stylizovaným plápolajícím ohněm. Druhý podstavec je opatřen vytesaným nápisem zvýrazněným bílou barvou. Je zde uveden tiskacím písmem nápis: SEDMNÁCT RUDOARMĚJCŮ. Pod nápisem jsou opět bílým písmem uvedená jména, a to: JOSEF BENEŠ, PETR LIŠČINKA, ALEXANDR MALÝ a VÁCLAV KIKAL. Pod jmény je nalepen bronzový ležatý kříž přeložený olivovou ratolestí. Třetí stupeň je bez nápisu, jsou zde pozůstatky úchytů k zavěšení svíce. Poslední protáhlý stupeň nese v horní části Malý státní znak ČSR, lvíček má na prsou štítek se třemi vrcholy, na prostředním je Cyrilometodějský kříž. Pod státním znakem je znovu tiskacím písmem vytesán nápis: TĚM, KTEŘÍ SE ZA NÁS OBĚTOVALI. Zajímavostí je, že kameník umístil u prvního slova háček nikoliv nad E, ale nad písmeno T. Okolí památníku je udržováno a osazeno květinami. Památník je zanesen v centrální evidenci válečných hrobů pod č. CZE 8101-7573.

Kujavy, dříve Klantendorf, byly vesnicí s výraznou převahou německy mluvících obyvatel. Právě popsaný památník byl předělán z původního německého památníku věnovaného obětem 1. světové války. K dispozici jsem měl obě německé kroniky, kde je o těchto událostech poměrně dosti podrobná zmínka. Vydejme se tedy po stopách historie a nahlédněme do těchto událostí ...

Podnět ke zbudování památníku obětem 1. světové války dal již v roce 1921 bývalý starosta obce Richard Bienert. Byl navrhnut a schválen 9-ti členný výbor, který měl zjistit podmínky ke zhotovení tohoto díla a formou sbírek a darů zabezpečit finanční krytí. Výbor navštívil obce Mošnov a Kletné a na získaných podkladech oslovil firmu Franze Climenta z Niklasdorfu ve Slezsku. Zde se zápis v kronice liší od údaje na prvním stupni památníku, kde je vytesán záznam FRANZ C.LIEMERT NIKLASDORF SCHLES. Niklasdorf jsou dnešní Mikulovice v okrese Šumperk. Firma památník podle dojednání zhotovila a kujavští si pro něj dojeli 3 koňskými povozy na nádraží v Hladkých Životicích. Místo pro umístění památníku poskytnul zcela zdarma Heinrich (Josef) Barwig č. 22. Jednalo se o nivu u potoka mezi zděnou kaplí a hasičskou zbrojnicí. Místo bylo upraveno a byl vyzděn betonový základ. Do letnic bylo vše připraveno a mohlo dojít k odhalení. Pro úplnost si ještě popišme rozdíly obou památníků: Na druhém stupni byly vytesány jména padlých a nezvěstných vojáků z 1. světové války. Veškeré nápisy byly provedené ve zlaté barvě. Zajímavostí je, že je zde uvedeno 17 jmen, ale v záznamu kroniky je padlých a nezvěstných uvedeno 22. Mezi třetím a čtvrtým stupněm je umístěna číše pro svíci, nebo olejovou lampičku. Na vrcholu čtvrtého stupně je zlatou barvou zvýrazněn "tlapatý" křít v olivových ratolestech. Pod ním je rovněž zlatou barvou švabachem napsáno německy "Na památku našim padlým hrdinům 1914 - 1918". Jak je patrno z akvarelu namalovaném skvělým kronikářem Antonem Nehibou, pomník byl obkroužen zdobným řetězem na čtyřech betonových podstavcích a pietní místo bylo oploceno kovaným železným plotem. Prostor kolem památníků byl osazen květinami, pozadí bylo umocněno jedlemi, smrky a vysázenými keři.

Slavnostní odhalení bylo naplánováno na období Letnic (tj. 50 dnů po Velikonocích). V roce 1922 to připadlo na Svatodušní pondělí 5. června. Slavnost to byla veliká! Dopoledne byla oslavná bohoslužba, kolem půl čtvrté odpoledne vyšel od fojtství průvod školních dětí a družiček. Jedna oblečená v černém. Dále čli výbor, zastupitelstvo obce, hasiči v uniformách a přizvaní hosté. Děti přednášely básně, dojemné byly verše od válečné siroty Marie Paulerové. Kulturní program zpestřil i chrámový mužský pěvecký sbor s muzikou. Slavnostní řeč přednesl Franz Barwig č. 103 a nový starosta obce Johann Blosch. Poté následovalo odhalení památníku a předání obci. Tuto událost ukončil kujavský farář Alois Kovář, která po krátkém proslovu památník za hlasitého klinkání umíráčku na sanktusníku kostela vysvětil.

Během 2. světové války byly podél plotu umístěny březové kříže se jmény padlch občanů obce. Tyto byly zničeny při postupující Rudé armádě. Nakonec byly kaple naproti č. 22, památník i později hasičská zbrojnice zbořeny a na jejich místě vystavěn kulturní dům.

Památník obětem byl následně přemístěn na křižovatku, na místo ruiny malého domku Fritze Klaudera č. 128, ale tento příběh již znáte ... 

Současný památn...

Původní památní...

Dobová pohledni...

Dobová pohledni...

Dobová fotograf...

  • Přečteno: 301