csenfrdekoplrusk

Přijít o střechu nad hlavou ...

Přečtete-li si tento slogan, ihned se vám vyjeví pocit něčeho nepříjemného, život ohrožujícího. Váš dům je pro vás jistota, bezpečí. Musí být pevný, teplý a dostatečně odolný k živelním událostem. Jinak řečeno, musí mít v pořádku mj. i střechu, aby do něj nezatékalo.
V prehistorických dobách lidé používali k zastřešení větve vymazané jílem, rákosí, později došky ze slámy. Také výroba dřevěných šindelů měla velkou tradici, zvláště na Valašsku. Nevýhodou těchto materiálů byla poměrně krátká životnost a v případě ohně došlo vždy ke vzniku škod i na okolních staveních. Dalším přírodním materiálem ke krytí střech byla štípaná břidlice (tzv. šifr). Nejbližší doly na těžbu břidlice byly v Děrném, Odrách, ale hlavně na Budišovsku a Bruntálsku. S rozvojem řemesel, cechů a vznikem průmyslové výroby získávaly přírodní materiály na kvalitě novými technologiemi zpracování. Můžeme zmínit použití kovů, např. mědi, hliníku, zinku či železa, cementové tašky, ohnivzdorný azbestový kompozit ve tvaru čtverců nebo vlnitých panelů zvaný „Eternit“.
Záměrně jsem ve výčtu vynechal cihlovou střešní krytinu, tzv. cihlovou tašku.

Když se podívám na naši farmu, tak vidím zastřešení novějších částí plechem. Původně pozinkovaný plech je nejmladší krytinou, ale jeho životnost je nízká, dochází k rezivění a je nutno jej během několika let znovu natírat barvou. Při výměně vlnitého eternitu nad skladem obilnin jsme použili hliníkové plechy opatřené již při výrobě ochranným nátěrem. Zde životnost zastřešení bude mnohonásobně vyšší, výhoda je nízká váha krytiny, ale nevýhodou je možné poškození silným větrem, kdy pevnost uchycení krytiny ke krovům má své limity. Větší část budov naší rodinné farmy je překrytá ostře pálenou střešní taškou oblévanou nebo jen ostře pálenou prostou (viz. foto). Každý hospodář má několik tašek vždycky v rezervě na případnou opravu poškozené krytiny. Prohlédnul jsem si tedy, jak taková taška vypadá a zda je nějak označena.
Ze značení jsem zjistil, že taška byla vyrobena v cihelně Heinrich Czeike v nedalekém Kuníně. Jak to vlastně bylo s firmou, jejichž výrobky dobře slouží bezmála 140 let a několik desítek let ještě sloužit budou?
Architekt a stavitel Heinrich Czeike starší se narodil v Novém Jičíně 11. května 1844 a zde také 14. června 1906 zemřel. V roce 1880 koupil od kunínského sedláka Kunze část jeho pozemků a vystavěl zde novou cihelnu. Heinrich Czeike rozjížděl výrobu cihel nejprve ručně. V roce 1886 zbudoval kruhovou pec. Následně po vytvoření potřebného kapitálu zbudoval v roce 1903 velký areál kunínské cihelny. Jeho syn Heinrich Czeike mladší, narozený v r. 1869, pokračoval v investicích zbudováním lanovky pro přísun uhlí a dopravu cihel na překladiště. Překladiště bylo v prostoru dnešní vlakové zastávky Kunín na trati Suchdol n.O.-Nový Jičín. Ještě dnes lze najít v ostrém úvozu zbytky patek stožárů této lanovky. Kromě cihel firma vyráběla velmi kvalitní střešní tašky několika typů. Typy Späziegel a Geriptte byly velmi vyhledávané.
V Kuníně byla provozována ještě jedna cihelna tzv. Panská. Lišila se způsobem dopravy produktů na překladiště, používala malou kolejnou dráhu s vozíky. Nacházela se na místě dnes zbudované obory pro spárkatou zvěř. Rodina Czeiků , tj.Heinrich Czeike st. a jeho dva bratři August a Emil vlastnili kromě Kunína ještě cihelnu v Novém Jičíně a v Hranicích n.M. Podíleli se rovněž na vybudování podniku Vagónka Studénka.
Heinrich Czeike ml. byl i určitou dobu novojičínským starostou. Zemřel v roce 1938. Jak to bylo s cihelnou během války se mi nepodařilo zatím zjistit. Znárodněním po válce vznikla společnost Severomoravské cihelny Hranice. Kunínská cihelna byla vedená jako závod č. 1. V roce 1988 převzala tuto společnost firma CIDEM. Pustila se do rozsáhlých rekonstrukcí, ale pokles poptávky po stavebních materiálech vlivem omezení výstavby ve státě způsobil, že přibližně od roku 1990 dochází k redukci výroby, snižování počtu pracovníků, zrušení výroby panelů, prostě pozvolnému úpadku. 1. prosince 2005 byl provoz ukončen definitivně a 11. prosince následujícího roku to bylo potvrzeno odstřelem dvou továrních komínů. To už byly cihlářské pece vychladlé…
V březích po těžbě písku a cihlářské hlíny zahnízdily vzácné břehule říční a v zaplavených lagunách porostlých ostřicemi probíhá vývoj mnoha chráněných druhů obojživelníků včetně čolka velkého.

Kunínské tašky ...

zpracoval Ing. Jaromír Heryán, Kujavy č. 48

  • Přečteno: 73